Romane, v domácnostech se často říká, že baterie vydrží zhruba deset let. Jak je to u průmyslových úložišť?
Je to dáno konstrukčním řešením a způsobem jejich provozování. Životnost bývá vyjádřena spíše počtem cyklů než roky, přičemž jeden cyklus vyjadřuje úplné nabití a úplné vybití kapacity baterie. V reálu to znamená, že systém měří energii, která do baterie vtéká a poté z ní vytéká, takže například vybití ze 100 na 50 a nabití zpět na 100 procent je počítáno pouze jako polovina jednoho cyklu. Máme od dodavatele garanci, jaké množství proteklé energie baterií způsobí určitou míru degradace a podle toho můžeme plánovat její využití.
Smluvní záruka plné funkčnosti je nastavena na deset let, ale reálná životnost těchto systémů se dnes pohybuje při standardním provozování kolem 15 let i více. Současně dle platné legislativy je výrobce či dodavatel zavázán po konci životnosti zařízení ekologicky zlikvidovat.

Jak náročný je samotný provoz?
Aby byl provoz bateriového úložiště rentabilní bez nežádoucích, v některých případech opravdu vysokých poplatků, musíme splnit podmínky stanovené Energetickým regulačním úřadem pro nově vzniklou Akumulaci I. kategorie. Tyto předpisy stanovují, že maximálně 20 procent energie, kterou si úložiště vezme ze sítě, může spotřebovat na svůj vlastní provoz. Jinými slovy – 80 procent musíme vrátit zpět.
Samotné nabíjení a vybíjení spotřebovává energii, ať už se jedná o ztráty vyvolané přenosem a konverzí, napájení osvětlení, zabezpečení areálu, řídicí systémy a další pomocná zařízení. Energii potřebujeme též na chlazení baterií při vysokých letních teplotách nebo temperaci v zimních měsících pro zajištění optimální provozní teploty bateriových článků. Ale není to nic dramatického. Pokud venkovní teploty nepřesáhnou 35 °C, nemusí systém skoro vůbec chladit, technologie v tomto směru pokročila opravdu daleko, což dokládá i účinnost ukládání energie, která se při uvedení do provozu pohybuje kolem 89 procent a po deseti letech neklesne pod 84 procent – což je hodnota, která byla ještě před pár lety u baterií nemyslitelná. Nicméně základem úspěchu je jejich promyšlené provozování.

K čemu budou baterie MND sloužit?
To závisí na vývoji energetického trhu. V nejbližších letech primárně pro služby výkonové rovnováhy, které poskytujeme provozovateli přenosové soustavy ČEPS.
Poté velkou roli sehraje trading. MND má v obchodování velmi silné zázemí a zkušenosti. Energii dokážeme výhodně nakupovat a prodávat. Kolegové mají připravené modely pro celou životnost baterií, které neustále zdokonalují, což je obrovská konkurenční výhoda. Já osobně jsem s bateriemi začínal už v roce 2019, kdy jsem působil ve firmě zabývající se měřením a regulací. Měli jsme silný tým a dostali jsme se do kontaktu s výrobcem velkokapacitních baterií, který chtěl, abychom mu vyvinuli řídicí systém, profesně EMS (energy management systém) na prvních projektech např. pro ČEZ či E.ON. EMS řídí baterii, střídač i všechny další navazující systémy tak, aby spolupracovaly, provoz byl spolehlivý a uživatel měl nad celkem kontrolu. To byla moje první velká zkušenost v bateriovém byznysu.
Po příchodu do MND jsem nejprve s kolegy řešil fotovoltaiky pro naše střediska, ale když se rozběhly projekty bateriových úložišť, zapojil mě do nich Michal Sasín, ředitel NBD (New Business Development). Mám z vedení staveb řadu zkušeností, takže to dávalo smysl. Dnes mám na starosti všechny české projekty, aktuálně realizujeme Břeclav, Mušov, Orlovou, Hodonín a v přípravě jsou další – Blansko, Bruzovice a Mušov II.

V poslední době se mluví o tom, že fotovoltaiky už za současných podmínek ekonomicky nedávají úplně smysl. Jak je to u bateriových úložišť?
U fotovoltaik je trh opravdu nasycenější a výkupní ceny energií se pohybují těsně nad historickým minimem, proto se nové čistě výrobní fotovoltaiky nevyplatí nyní stavět a budují se hlavně ty pro pokrytí vlastní spotřeby. Baterie jsou teď naopak obrovskou příležitostí. Vlivem stále narůstající saturace trhu obnovitelnými zdroji dochází k velké volatilitě výroby a ČEPS musí aktivně vyrovnávat poměry v síti. Baterie jsou pro to ideální nástroj, ale příležitost je časově omezená. Bateriových úložišť se teď plánuje stavět opravdu hodně, o čemž vypovídá i počet žádostí o připojení do rozvodné sítě. Větší profitability dosáhne ten, kdo je bude mít k dispozici dříve. Trh se postupně nasytí a možné výnosy budou klesat.

Proč tedy MND staví víc menších úložišť místo jednoho obřího projektu?
Má to více důvodů a souvislostí. Zásadní je, že zejména v oblasti jižní Moravy nemáme k dispozici připojení do sítě o výkonech desítek až stovek MWh, ale také z povolovacího hlediska je to jednodušší, plošně méně náročné, lépe řešitelné a koordinovatelné. Díky tomu tato menší úložiště dokážeme postavit a uvést do provozu rychleji, než se trh zcela nasytí.
Očekávám, že největší příležitosti se budou nabízet přibližně do poloviny roku 2027, a z tohoto pohledu si myslím, že MND zvolilo vhodnou strategii.

U Mušova vidíme úložiště přímo vedle fotovoltaiky. Je v tom nějaká synergie?
V našem případě ne. Úložiště jsme umístili vedle FVE hlavně proto, že jsme tam měli dostatek nevyužitého místa a připojení do sítě. Používat baterii čistě pro ukládání vyrobené energie ze soláru a posun dodávky v čase zde nedává ekonomický smysl, proto je primárním účelem provoz v režimu Akumulace I. kategorie, u které stanovené podmínky dokonce zakazují nabíjení přímo ze zdroje. Budeme tedy nabíjet ze sítě a baterii používat pro arbitráž na trhu a poskytování flexibility. Stejně tak je tomu v případě Orlové, která je také v areálu FVE.

Jak je to s bezpečností? Lidé mají v paměti hořící telefony nebo auta…
Bateriová úložiště používají technologii LiFePO, což je úplně jiná chemie, než jakou najdete v mobilních telefonech, ostatní domácí elektronice nebo většině současných elektromobilů. Je to extrémně stabilní technologie, která samovolně nevzplane a ani nevybuchne. Kromě toho máme k dispozici sofistikované systémy řízení, požární čidla, monitoring a bezpečnostní opatření v několika úrovních. Riziko je tedy minimalizované.

BESS Břeclav je rozdělený do čtyř samostatných řad. Proč?
Nejen Břeclav, ale většina našich úložišť je takto rozčleněna, v rámci Hodonína máme díky zvolenému konstrukčnímu řešení dokonce pět celků, i když celkový výkon je nižší než v Břeclavi. Proto můžeme každou řadu certifikovat jako samostatné energetické zařízení. To znamená, že můžeme poskytovat služby výkonové rovnováhy na každém celku zvlášť a tím pokrýt větší množství příležitostí na trhu. V teoretické rovině tak může nastat situace, že jedna řada bude nabíjet, druhá vybíjet – a za obě služby dostaneme zaplaceno (smích). Je to chytré technické řešení, které zvyšuje flexibilitu i výtěžnost projektu, ale také jeho stabilitu a snižuje riziko poruchovosti.

Co vás na práci s bateriovými úložišti nejvíc baví?
Velkokapacitní baterie jsou neuvěřitelně rychlé a precizní zařízení, kombinují mnoho různých oborů. Reagují během milisekund. A celá oblast se velice rychle vyvíjí – ať už po stránce technologie, legislativy nebo trhu. Je to dynamický obor a já mám rád, když se věci dějí. Navíc mám v MND prostor u projektů stát skutečně „u lopaty“, řešit techniku, řízení stavby i koordinaci s dodavateli a mezitím připravovat další projekty. Baví mě to.

Kdy bude projekt BESS Břeclav hotový?
Pokud půjde vše podle plánu, první velký projekt MND uvedeme do trvalého provozu na začátku jara 2026. Menší úložiště u našich fotovoltaik bychom mohli zprovoznit už během roku 2026. A další projekty jsou na cestě.