Sonda Poddvorov 27 byla vyhloubena v roce 1959 a patřila mezi významné těžební lokality v regionu. „Na sondě bylo tehdy čerpacím pokusem ověřováno celkem pět ložiskových objektů, přičemž průmyslový přítok uhlovodíků byl potvrzen ze dvou – z lábského obzoru a sarmatských písků,“ vysvětluje ložisková inženýrka Mariana Prochácová.

Koncem roku 1959 byl perforací otevřen lábský obzor, z něhož byl dosažen přítok ropy s doprovodným plynem. Počáteční denní těžba dosahovala přibližně 20 kubíků ropy. Produkce ropy z tohoto obzoru byla ukončena v roce 1963; celkově bylo vytěženo přibližně 16 tisíc kubíků ropy a 1,5 milionu kubíků zemního plynu.

„Po generální opravě v roce 1979 byla sonda znovu uvedena do provozu, tentokrát se zaměřením na těžbu plynu ze sarmatských písků. Denní těžba v počáteční fázi dosahovala až 25 tisíc kubíků zemního plynu a s menšími odstávkami probíhala až do roku 1989, kdy bylo z tohoto obzoru celkem vytěženo přibližně pět milionů kubíků plynu,“ doplňuje Prochácová.

Od roku 1989 byla sonda postavena mimo provoz a její likvidace byla provedena v roce 2020.

Druhý život sondy po těžbě
Právě následné období po ukončení těžby je pro lokality, jako je Poddvorov 27, klíčové. Ještě před tím, než se území může vrátit k novému využití, ale musí projít důkladnou rekultivací, která v sobě zahrnuje rozsáhlé stavební zásahy i úpravy terénu.

„Rekultivace plochy byla zahájena v květnu 2020. Nejprve bylo nutné odstranit stávající silniční betonové panely, které byly buď odvezeny k dalšímu využití, nebo v případě poškození rozebrány a umístěny na skládku stavební suti. Následovala demolice původních základových konstrukcí a sklepní části sondy,“ popisuje proces Martin Kraus z oddělení inženýringu.

Součástí prací bylo také odstranění podsypových vrstev a nevyhovující zeminy v místě sondy.

„Před finálními úpravami jsme odebrali štěrkopískový podsyp i zeminu s kamením, která se v prostoru nacházela. Následně byla na plochu navezena nová zemina, kterou se domodeloval terén a vytvořila se vrstva vhodná pro další zemědělské využití,“ doplňuje Kraus.

Na závěr byla plocha vyčištěna od zbytků stavebních materiálů tak, aby byla připravena pro další využití. Rekultivace byla dokončena v červnu 2020.

Cílem už dnes není jen bezpečné uzavření sondy, ale především smysluplné návazné využití území, které má potenciál znovu sloužit – jinak, moderněji a udržitelněji.

Agrovoltaika jako logické pokračování
V případě Poddvorova se MND rozhodly tento potenciál využít naplno a proměnit lokalitu v místo, které propojuje energetiku a zemědělství. Rekultivace zde tak neznamená návrat do původního stavu, ale naopak posun k novému typu využití.

Na ploše po ukončené těžbě vznikl pilotní projekt agrovoltaiky, tedy kombinace výroby elektrické energie a zemědělské produkce. Solární panely jsou instalovány na konstrukci několik metrů nad zemí, což umožňuje současné využití prostoru pro pěstování vinné révy.

Projekt vznikl ve spolupráci s akademickými institucemi a jeho cílem není pouze výroba elektřiny, ale i výzkum vlivu tohoto řešení na zemědělskou produkci. Testuje se například, jak může částečné zastínění ovlivnit růst révy, její odolnost i kvalitu výsledného produktu.

Zvolené řešení zároveň ukazuje, že rekultivace nemusí znamenat jen formální naplnění legislativních požadavků. Může jít o aktivní krok směrem k inovacím, který propojuje průmyslovou minulost s udržitelnou budoucností.

Ukázka proměny
Lokalita Poddvorov 27 tak dnes představuje modelový příklad transformace území – od těžby ropy a plynu přes ukončení provozu až k modernímu využití v podobě obnovitelných zdrojů a zemědělství.

Z pohledu MND jde o důležitý signál, jakým směrem se mohou podobné projekty ubírat i v budoucnu. Rekultivace zde netvoří závěr příběhu, ale jeho novou kapitolu.