Bizmutová zátka zafungovala. Unikátní metodu využijí i na zásobnících

Světově unikátní metodu použili v červnu kolegové na vrtu Krumvíř 3 – poprvé v historii MND byla uplatněna metoda termální izolace pomocí slitiny bizmutu a cínu. A jak se ukázalo, nejen že funguje, ale má potenciál řešit celou řadu technických výzev. První nasazení proběhlo v náročných podmínkách, které by běžné metody zvládaly jen těžko – nebo vůbec.

Proč právě bizmut?

Laicky řečeno, bizmutová slitina, díky svým tavným a rychle tuhnoucím vlastnostem, funguje jako chytrá zátka, který dokáže utěsnit vrt v místech s netěsností nebo špatnou cementací. Bizmut je netoxický těžký kov, který se v kombinaci s cínem aplikuje ve formě malých kuliček. Po zahřátí relativně vysokou teplotou kolem 300 °C slitina roztaje, vlije se do prostoru netěsnosti a rychle vytuhne. Hlavně se při tuhnutí rozpíná, čímž perfektně vyplní daný prostor, na rozdíl od cementu, který se po vytvrzení spíše smršťuje a pro řešení netěsností nemusí být tedy vždy ideální volbou.

„O použití bizmutu jsem věděl a s britskou firmou komunikoval již v minulosti, kdy jsem pracoval v Německu na oddělení inovativních technologií. Společnost BiSN má na kontě přes 500 termálních aplikací po celém světě, ale až v MND jsem tuto metodu konečně viděl i s kolegy v praxi,“ říká projektový manažer Bronislav Vago, který navrhl inovativní řešení problému na vrtu Kru-3 a dozoroval společně s technickým týmem celý projekt od návrhu až po aplikaci.

V hloubce 3 550 metrů se kolegové potýkali se špatnou cementací. Pod tímto úsekem se nacházel otevřený horizont s vysokotlakou horkou vodou. Těžit se mělo přitom z části nad tímto problematickým místem, což představovalo riziko ve formě přetoku vody, a tudíž umrtvení ložiska nebo zamezení proudění plynu do ústí vrtu. Běžný postup by vyžadoval návrat celé vrtné soupravy, vyfrézování dvoumetrového okna a následné začerpání cementové směsi. Nejenže by to bylo nákladné a časově náročné, ale výsledek by nebyl jistý. Řešením se tak stala právě bizmutová zátka.

„Celou operaci jsme zvládli pomocí jeřábu a několika lidí. Oproti klasické těžké soupravě výrazně jednodušší, mobilnější a efektivnější postup,“ dodává Vago.

Neobvyklá kombinace metod

Technologii dodala specializovaná britská firma BiSN (Bi-bismuth, Sn-cín), která provedla stovky izolací či speciálních likvidací sond po celém světě, převážně na ložiscích v moři.  Krumvíř 3 byl specifický, neboť operace probíhaly pod plným tlakem, bez umrtvení sondy, čili: živý vrt, úzké vystrojení a vysoký tlak. Bylo nutné zkombinovat dvě běžně používané BiSN metody aplikace a upravit je na míru této situaci.

Po provedení malého perforovaného okna, kterým měla roztavená slitina vtéci za pažnice, zamířil do vrtu teplotní aktivátor – v podstatě časovaná roznětka, která po nastavené době aktivuje vysokoteplotní chemickou reakci termitu a roztaví kuličky slitiny. Roztavená slitina se chová jako voda, avšak má desetkrát větší hmotnost.

 „Nastavili jsme časovač na deset hodin, abychom měli operační rezervu. Vše proběhlo hladce a včas. Pak jsme již jen sledovali manometr na ústí vrtu a doufali, že vše proběhne podle plánu,“ popisuje Vago.

Sypání bizmutových kuliček nebyla žádná rutina. Ve vrtu panoval tlak 300 atmosfér, což znamenalo, že celý systém musel být udržován v protitlaku. Kuličky se sypaly po malých dávkách, laicky řečeno přes přetlakovou komoru – a nebyly právě lehké. Jeden kyblík vážil 50 kilo. Do vrtu se nakonec nasypalo zhruba 460 kilogramů materiálu, z něhož velkou část tvořily podložní ocelové kuličky.

Výsledek? Izolace se podařila

Bizmutová zátka fungovala podle očekávání. Dokonale vyplnila i utěsnila prostor mezi ocelovou pažnicí a horninou. Vysokotlaká voda je odizolovaná a tým nyní může provést čerpací zkoušku z nadložního obzoru. „Díky tomu získáme relevantní výsledek, zda má vyšší obzor těžební potenciál,“ potvrzuje geoložka Lenka Klímová. Výsledky zkoušky by měly být známé do konce roku.

Co bude dál? Úspěšná aplikace na Krumvíři otevírá dveře pro další využití. Technologie se ukazuje jako rychlé, účinné a levnější řešení pro řadu situací – netěsnosti těžebních, ale zásobníkových sond či při specifických likvidacích sond.

„Nyní máme technologii odzkoušenou. Víme, jak s materiálem pracovat, kolik to zabere času a jak finančně náročná operace je. A hlavně víme, že termální izolace spolehlivě funguje,“ uzavírá Bronislav Vago.

Martin Beneš
šéfredaktor

Další články

Komety, perseidy, meteory. Milan Pagáč fotí krásy noční oblohy

Přes den hledí pod zem a zabývá se dynamickými modely ložisek, po práci bere fotoaparát a vzhlíží ke hvězdám. Ložiskový inženýr MND Milan Pagáč se ve volném čase věnuje astrofotografii. Spojil v ní dva koníčky: fotografování a zájem o pozorování vesmíru, který jej provází od dětství. Jeho snímky ostatně znají mnozí zaměstnanci MND – objevovaly se například v kalendářích Drillingu, kde mimochodem pracuje i Milanova manželka.

14.07.2025

Druhý pokus vrtu Dambořice 9

Naposledy se tu vrtalo v létě 2023. Zatímco tehdy tu kuňkaly žáby, teď na konci zimy se tu na okolních polích prohání spousta zajíců a srnek. A večer tu pravidelně vídají bobry, kteří cupitají do vedlejšího Spáleného potoka.

01.03.2025

Životní cyklus vrtu končí rekultivací. Co obnáší?

Vrtání a následná likvidace sondy je fascinující proces, který můžeme přirovnat k životnímu cyklu od narození až po samotnou smrt. Každý vrt, ať už průzkumný nebo těžební, má svůj vlastní životní příběh. Repot vám nyní přináší seriál, který postupně představí zajímavé rekultivace našich konkrétních lokalit. V tomto čísle si ale pojďme obecně říct, jak taková rekultivace vypadá, proč se vůbec dělá a na kolik to vlastně vyjde.

01.03.2025
Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

 

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Přizpůsobit