O průběhu projektu jsme vás podrobně informovali v předchozích číslech MND Reportu. Je to projekt natolik významný, že krátké shrnutí je na místě. Stavba byla zahájena v září 2021 s plánovaným dokončením v srpnu 2022. Plán to byl smělý, ale reálný. Práce na staveništi i samotná výroba turbín, jejichž jednotlivé technologické celky byly vyráběny v Německu, Španělsku a Norsku, listy rotorů potom v Indii, probíhaly podle plánu. Vše se změnilo v únoru 2022, kdy byl na Ukrajině vyhlášen válečný stav. I když je západ země relativně bezpečnější částí, průběh projektu to ovlivnilo, v jedné fázi dokonce i zastavilo. Dynamika výstavby se tak měnila podle dostupnosti techniky i personálu, a také s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci. Projekt neustále čelil novým výzvám a nárokům na strategické rozhodování.

Jen pro připomenutí: přeprava turbín na Ukrajinu měla být zajištěna ze strany výrobce, ale v době sílícího konfliktu společnost NORDEX vyhodnotila přepravu jako vysoce rizikovou. Proto na konci roku 2022 investor LLC ORIV WIND FARM převzal plnou odpovědnost za transport technologických celků turbín z Evropské unie až na místo výstavby. Tento logisticky náročný úkol představoval přepravu 100 nadrozměrných nákladů o celkové hmotnosti okolo 5 500 tun, s přepravními vzdálenostmi přesahujícími tisíce kilometrů a vytvořením překladiště, respektive meziskladu přímo na polsko-ukrajinské hranici. Transport kompletní sestavy jedné turbíny trval nejméně tři týdny. Ve stejné době bylo nutné zajistit i vhodný montážní jeřáb s výškou zdvihu minimálně 110 metrů a minimální hmotností břemene 80 tun, samozřejmě i se zkušenou osádkou. Mobilizace takového jeřábu vyžaduje až 40 návěsů. Nakonec se rozhodlo o pořízení vlastního zánovního jeřábu, který umožnil časovou flexibilitu při montáži turbín a hlavně finanční úsporu. Do průběhu výstavby zasáhlo rovněž počasí. Betonování základů probíhalo i při teplotách až na hranici 10°C. Správné tuhnutí betonu v takových podmínkách zajistily účinné superplastifikátory. Horší to bylo se zamrzající technikou a fyzickou náročností při lití a vibrování betonu. Instalace turbín rovněž probíhaly pod taktovkou počasí. Při vhodných povětrnostních podmínkách trvala montáž jedné turbíny tři až čtyři dny. Někdy se ale čekalo na příhodné montážní okno i několik dní. S přicházejícím podzimem se pak intervaly bezpečné instalace zkracovaly. I proto byla montáž posledního listu rotoru dokončena v první polovině listopadu 2023 v pozdních nočních hodinách za světel reflektorů. Všem se ulevilo a radost byla všudypřítomná.

Po sestavení každé turbíny se instalační práce přesunuly do vnitřních prostor, kde byl zkompletován pracovní výtah, nataženy kabelové rozvody vysokého a nízkého napětí a zapojen elektrorozvaděč. Následně se provedlo oživení řídicího systému s kontrolou všech elektročástí a komunikace. Postupně se turbíny zprovozňovaly.  

Na začátku ledna 2024 Wind Farm ORIV získala všechny potřebné certifikáty a povolení k provozu. Během ledna běžely turbíny v testovacím režimu. Po dosažení potřebných motohodin proběhla kontrola utahovacích momentů na kotvící části a tubusu věže, kontrola mechanických částí, následovala výměna olejových náplní a byly prověřeny všechny elektrické části a bezpečnostní prvky. V polovině února 2024 byla oficiálně zahájena dodávka elektrické energie podle smluvních závazků. Za aktuální rok bylo vyrobeno a dodáno spotřebiteli okolo 65 GWh. Okamžité výrobní a provozně technické parametry WF ORIV jsou monitorovány na dispečinku našeho partnera, kde se sleduje i předpověď počasí a stanovuje nominace výroby. Spolu s provozem turbín byl také vybudován provozní sklad, který obsahuje náhradní díly, komponenty a provozní kapaliny k zajištění plného servisu turbín.    

Velmi pozitivní zprávou pro celý projekt WF ORIV je možnost navýšení instalovaného výkonu, který byl navržen přímo společností NORDEX. Nejedná se mechanický zásah do stávajícího zařízení nebo jeho výměnu, ale o navýšení výkonu softwarovou úpravou v řídicím systému každé turbíny. Tento zásah navýší výkon elektrárny o další 4,4 MW, až na celkový instalovaný výkon 59 MW. Hodnota navýšení odpovídá téměř výkonu další instalované turbíny. Celková roční produkce energie z WF ORIV by tak mohla dosáhnout až  162 GWh. K navýšení výkonu by mělo dojít v průběhu srpna 2024.   

Ukrajina má velmi příhodné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a investice do této oblasti pokračují bez ohledu na bezpečnostní situaci v zemi. Ve Lvovské oblasti se rodí další zajímavé projekty s instalovaným výkonem až 200 MW. V nejpokročilejší fázi „Ready To Build“ je aktuálně projekt v lokalitě Sokal s plánovaným výkonem 40 MW. Dalším záměrem, který je ve fázi příprav, s již vyřízenou pozemkovou agendou, je projekt větrných turbín v lokalitě Bels, s odhadovaným výkonem 100 MW. Oba projekty se nacházejí přibližně 20 km od polských hranic. Třetí zajímavou lokalitou, ležící jihozápadně od větrné farmy ORIV, je Turkal s plánovaným výkonem 60 MW.

Příprava větrných projektů vyžaduje nepoměrně další časovou přípravu než jejich samotná výstavba. Mají i větší „úmrtnost“ v porovnání s jinými průmyslovými projekty. Měření charakteristik větru bylo například pro WF ORIV dokončeno v roce 2013. Doufejme, že část projektů se posune až do fáze výstavby s potenciálem pro další spolupráci.

V České republice je situace s větrnou energetikou bohužel složitější. Nové projekty naráží na zdlouhavé povolovací řízení, nedostatek politické podpory a řadu nepravdivých mýtů. A i když se společenské klima pro využití větrné energie postupně mění k lepšímu, tak roční přírůstek instalací se pohybuje v řádu pouhých jednotek MW. V letech 2020 až 2022 činil roční nárůst instalovaného výkonu 0 MW, a 12 MW to bylo za rok 2023. Skupina MND má prioritní zájem o rozvoj větrné energetiky i v ČR. V dubnu 2024 jsme dokončili roční měření charakteristik větru v jedné z perspektivních lokalit jižní Moravy. Aktuálně probíhá analýza a vyhodnocení naměřených dat. Zajímavý investiční záměr vidíme i v malých větrných elektrárnách s výkonem od 4 do 60 kW. Tyto systémy by pracovaly v režimu „off-grid“ a částečně by tak mohly snížit spotřebu elektrické energie na našich provozních střediscích.

Karel Bříza

projektový manažer, úsek NBD