První vrt na Žukivské bude nejdůležitější věcí tohoto roku. Zásoby tam jsou obrovské
Úspěšný rozvoj licence Tynivská, rozšíření Girské, akvizice Pivdeno Girské a plán na první vrt na Žukyvské. MND zařadily na Ukrajině vyšší rychlostní stupeň. A mají nakročeno k dalším milníkům. V letošním roce chce společnost v zemi dosáhnout produkce 150 milionů kubíků plynu. Lukáš Svozil má ukrajinské aktivity MND na starosti, velkou část svého času proto tráví na cestách.
Jak zdůrazňuje, ukrajinský byznys vychází z MND. „Náš úspěch je postaven na dvou základních pilířích, které se vzájemně doplňují. První pilíř představuje silný tým ve Lvově. Druhý tvoří velká podpora z Hodonína,“ říká.
Tynivská vypadá velmi slibně, slyšel jsem dokonce úvahy, že bychom na Ukrajině letos mohli dosáhnout mety milion kubíků denně. Teď máme 500 tisíc. Co je podle tebe reálné?
Ano, licence Tynivská je to nejlepší, co momentálně na Ukrajině máme. Do konce letošního roku budeme rádi, pokud denní těžba se bude pohybovat na úrovni 700 tisíc metrů krychlových plynu. Pokud vše půjde dobře, milion bychom mohli dosáhnout v případě pozitivního výsledku na licenci Žukyvská. Dnes je to o postupných krocích vedoucích k dokončení rozvoje ložiska Tynivská.
Které kroky to jsou?
V prvé řadě postavit nový expediční plynovod, jehož stavbu jsme zahájili v únoru tohoto roku. Délka tohoto plynovodu dosáhne 16 kilometrů. Dále na samotném ložisku Tynivské pak musíme odvrtat a připojit tři další vrty. V neposlední řadě je nutné připravit technologii tak, aby zvládala požadovaná těžební množství.
Je na Tynivské nějaký vrt, který se vymyká?
Tynivské vrty mají produkci více méně stejnou – okolo 80 tisíc kubíků A dá se tedy říci, že jsou všechny stejně dobré. To je určitě lepší, protože nemáme jeden vrt, na kterém by to stálo, ale je to rozložené a zatím všechny vypadají velmi příznivě.
Dá se vyčíslit, kolik jsme do rozvoje Tynivské investovali?
Objem investovaných peněz samozřejmě neustále sledujeme. Momentálně se blížíme k částce 20 milionům euro. V tom je zahrnuta veškerá infrastruktura, která tam je velmi složitá vzhledem k místním podmínkám – výstavba komunikací a ploch pro vrtání byla opravdu náročná, je to bažinaté území. Kamkoli se hrábne, hned tam narazíme na močál.
Bavíme se tu o produkci statisíců kubíků plynu denně. Přitom patří Tynivská mezi licence, po kterých nikdo příliš netoužil. Koupili jsme ji až v několikátém kole aukce, do které se nikdo předtím nepřihlásil. Čím to je?
Vysoká vyvolávací cena v kombinaci s očekávanými vysokými počátečními náklady do infrastruktury znamenaly, že atraktivita licence Tynivská byla opravdu velmi nízká. My jsme Tynivskou pořídili za přibližně pětinovou cenu v porovnáním s původní vyvolávací cenou. Tato cena už nám dávala smysl.
Kdo přišel s myšlenkou koupit Tynivskou?
Kolega Voloďa Radelytský. Využil své velké znalosti geologie západní Ukrajiny. Když si spojil tyto informace s daty, které jsme měli na Girské, předpokládal, že by to mělo být analogické. Věřil té licenci a doporučil ji. My jsme se v roce 2021 účastnili aukce a za necelý milion dolarů ji získali. Poté došlo na měření 3D seismiky. Data přitom nevypadala moc přesvědčivě, ale naštěstí s prvním vrtem se potvrdila přítomnost plynu hned v několika obzorech, a to s poměrně velkými zásobami. Po odvrtání několika vrtů geologové provedli testování vrtů a následně výpočet zásob pro jednotlivé obzory. Dostali jsme se k úplně jiným číslům, vyšším, než jaká jsme viděli na začátku. Velký dík za to patří všem, kteří se na projektu podíleli a podílí. A to jak ve Lvově, tak i v Hodoníně.
Jak probíhá spolupráce Hodonína a Lvova?
Myslím, že probíhá velmi dobře. Po jedenácti letech se všichni známe a víme, co se má dělat, jaké jsou možnosti a pravidla. Válka samozřejmě snížila osobní kontakt, to ale předtím i covid. Nejvíc využíváme podporu geologů a IT oddělení. Geologové spolupracují od začátku, vyměňují si zkušenosti a je to přínosné pro obě strany. Lvov má na své straně lokální znalosti, Hodonín zase umí pracovat s těmi nejmodernějšími softwary a technologiemi. Co se týče IT, od roku 2016 je IT podpora řízena z Hodonína.
Společnými silami se provádělo i 3D seismické měření na nové licenci Žukyvská v Poltavské oblasti. Jak to tam nyní vypadá?
V loňském roce jsme provedli na licenci Žukyvská 3D seismické měření. V letošním roce chceme odvrtat první vrt, který je plánovaný na konec roku. Poté, co jsme objevili Tynivskou, je to další projekt, který může posunout naše podnikání na Ukrajině. Vnímám to letos jednoznačně jako klíčovou věc. Pokud se potvrdí zásoby, které očekáváme, tak to bude velmi dobré.
Kolik se tam předpokládá?
Předpokládané zásoby zemního plynu jsou z našeho pohledu opravdu velké. Řádově jde o nižší miliardy kubíků plynu. Ale v tento moment jsou to pouze předpokládané zásoby (prospective resources). Až budeme mít první vrt otestovaný a provedeny výpočty zásob, budeme vědět podstatně více. Tato data budeme mít k dispozici na konci tohoto roku. Jen pro představu, prospective resources na Tynivské byly mnohem menší…
MND v loňském roce získala v aukci také licenci Pivdeno Girska. Chystá se něco dalšího?
V současné době jednáme se společností Ukrnafta o vstupu do licence Pasychna. Licence se nachází v Ivano-Frankyvské oblasti přibližně 200 kilometrů od Lvova. Dále se díváme na licence ve Lvovské oblasti, které jsou nabízeny k prodeji či spolupráci.
Rozhovor jsme spolu do Reportu dělali poprvé před třemi lety, tedy nedlouho poté, kdy vypukla válka. Tehdy jsi zajišťoval lékaře pro naše ukrajinské kolegyně či jejich rodinné příslušníky, kteří se dočasně uchýlili k nám do Hodonína. Ubytování jim tehdy poskytovali naši zaměstnanci v Hodoníně. Jak se od té doby proměnila tvoje práce? Vrátilo se to do režimu před válkou?
V první řadě bych chtěl moc poděkovat všem za poskytnutou pomoc. Domnívám se, že postoj jak celých MND, tak i jednotlivých kolegů v České republice byl příkladný a naši kolegové ve Lvově si poskytnuté podpory v těžkých časech stále váží. Co se týče života na západní Ukrajině... Na první pohled Lvov dnes vypadá jako před válkou. Děti chodí do škol, lidé do práce, restaurace a obchody pracují. Počet výpadků elektrické energie je dnes naštěstí malý. Na druhou stranu po městě jezdí kolony sanitek, které rozvážejí poraněné vojáky do nemocnic. Hlavním a nejnebezpečnějším důkazem, že věci jsou jinak, jsou letecké poplachy. Samotná práce je válkou výrazně ovlivněna. Snad ve všech oborech chybějí muži. Od svářečů po řidiče. V tomto prostředí představuje plánování prací velikou výzvu. Nicméně loni jsme dokázali postavit devět kilometrů plynovodu během tří měsíců. Letos plánujeme postavit během tří měsíců 16 kilometrů.
Jak se vám daří shánět nové kolegy?
V porovnání se stavem před válkou jde o mnohem složitější a časově náročnější proces.
Jaká je mezi lidmi na Ukrajině nálada?
V současné době vnímám očekávání změny v souvislosti s nástupem Trumpovy administrativy (rozhovor vedeme v první polovině února, od té doby se patrně stane hodně věcí – poznámka autora). Nemusí to být změna k lepšímu, ale spíš směrem k ukončení války. Většina lidí si přeje zastavení bojů. To, jestli to vydrží, či jestli to bude pro Ukrajinu výhodné nebo nevýhodné, je otázka druhá.
Rozhovor vedl Martin Beneš
Další články
„Baterie jsou teď příležitost. Využije ji, kdo je postaví rychle.“
Skupina MND dokončuje přípravy svého prvního velkého bateriového úložiště BESS Břeclav o výkonu 12 MW. V době uvedení do provozu půjde o největší stand-alone bateriový projekt v České republice a jeden z nejdůležitějších milníků v nové energetické strategii MND. O tom, jak úložiště bude fungovat, proč nyní nastal ideální čas do baterií investovat a jak se k tomuto oboru sám dostal, jsme hovořili s Romanem Kroutilem, projektovým manažerem z týmu New Business Development.
MND na Ukrajině podpořily desítky pěstounských rodin
„Jéé, sešity!“ zvolá nadšeně desetiletá dívka a radostně vyndává školní výbavu z nového batohu. Obyčejné školní potřeby – něco, co v České republice většina dětí bere jako samozřejmost – jsou pro ni vzácností.
Po 70 letech končí těžba na ložisku Lanžhot
Lokalitu čeká rekultivace a její navrácení přírodě. Těžba na ložisku Lanžhot, nejjižnějším ropném ložisku v České republice, se po téměř sedmi desetiletích chýlí ke konci. V odlehlé lesní lokalitě u soutoku Dyje a Kyjovky, v místě, které se nachází v ochranném pásmu a jehož správa je z legislativního hlediska stále náročnější, dnes zůstává už jen několik posledních sond. Ty budou v příštích letech postupně uzavírány a celá oblast se bude připravovat na rekultivaci.