Životní cyklus vrtu končí rekultivací. Co obnáší?
Vrtání a následná likvidace sondy je fascinující proces, který můžeme přirovnat k životnímu cyklu od narození až po samotnou smrt. Každý vrt, ať už průzkumný nebo těžební, má svůj vlastní životní příběh. Repot vám nyní přináší seriál, který postupně představí zajímavé rekultivace našich konkrétních lokalit. V tomto čísle si ale pojďme obecně říct, jak taková rekultivace vypadá, proč se vůbec dělá a na kolik to vlastně vyjde.
Zrození vrtu
Vše začíná vrtáním průzkumného nebo těžebního vrtu. Tento pak "žije" svůj život, který může trvat od několika let až po několik desetiletí. Průměrná životnost aktivního vrtu se pohybuje mezi 5 až 40 lety, v závislosti na velikosti ložiska.
Konec životnosti
Jakmile je ložisko vytěženo, vrt ztrácí svou funkci a stává se finanční zátěží pro firmu. Nastává čas na jeho likvidaci. Tento proces zahrnuje několik kroků, které zajišťují bezpečnost a minimalizaci dopadu na životní prostředí.
Proces likvidace
- Analýza: Oddělení geochemie provádí vzorkování a analýzy na kontaminaci půdy možnými ropnými látkami.
- Příprava: Na místo přijíždí souprava pro pozemní opravu sond (POS).
- Odstranění vybavení: Původní strojení vrtu je vytaženo.
- Cementace: Vrt je zacementován a těsnost cementového mostku je pečlivě testována.
- Vyplnění: Pažnice vrtu jsou vyplněny cementovou směsí až po povrch.
- Řezání a svařování: Pažnice jsou uříznuty 1,6 až 1,8 metru pod povrchem a zavařeny ocelovými deskami. Na poslední desku je vyvařeno číslo sondy a celý proces je zakončen betonovou čepicí.
Rekultivace a návrat pozemků
Po likvidaci vrtu se pozemky vracejí majitelům v původním stavu. Biologickou rekultivaci provádí majitel pozemku, přičemž náklady hradí firma po dobu tří let.
Statistika a náklady
Ročně firma provede průměrně 15 až 20 likvidací a rekultivací vrtů, což ji stojí přibližně 80 až 100 milionů korun.
Tento komplexní proces zajišťuje, že po ukončení těžby jsou pozemky vráceny do původního stavu a minimalizuje se dopad na životní prostředí.
Další články
Poprvé jsme vydali zprávu o udržitelnosti. Proč je důležitá?
Tématu ESG se v posledních letech nedá uniknout. I v našem časopise jsme o něm několikrát psali a s mnohými z vás mluvili. V květnu letošního roku jsme převedli teorii do praxe a vydali jsme první konsolidovanou zprávu o udržitelnosti skupiny MND podle nových evropských pravidel. Není to jen splněný úkol či povinnost. Jsou to především přehledně zpracovaná data o tom, jak naše skupina funguje z jiného úhlu pohledu – ekologického, lidského a procesního. V tomto článku se ve stručnosti dozvíte, co jsme reportovali, co jsme díky tomu o skupině zjistili a jaký má zpráva o udržitelnosti praktický význam.
Bizmutová zátka zafungovala. Unikátní metodu využijí i na zásobnících
Světově unikátní metodu použili v červnu kolegové na vrtu Krumvíř 3 – poprvé v historii MND byla uplatněna metoda termální izolace pomocí slitiny bizmutu a cínu. A jak se ukázalo, nejen že funguje, ale má potenciál řešit celou řadu technických výzev. První nasazení proběhlo v náročných podmínkách, které by běžné metody zvládaly jen těžko – nebo vůbec.
Jak dynamický model vytvořený v Hodoníně pomáhá těžit víc plynu na Ukrajině
Následující řádky přinášejí skvělý příklad, jak funguje spolupráce mezi českou a ukrajinskou částí MND. Ložiskový inženýr Milan Pagáč tvoří dynamický model ložiska Tynivská, kde MND Ukraine úspěšně těží a neustále navyšuje produkci. Na začátku června tohoto roku to bylo více než 500 tisíc kubíků denně.