Areál v Lužicích po rekonstrukci

Druhá část dvoudenní návštěvy Karla Komárka vedla do zrekonstruovaného areálu MND Drilling and Services v Lužicích. Projekt s investicí 250 milionů korun přinesl nejen obnovu tornádem zdevastovaného prostoru, ale také jeho zásadní modernizaci — od nových provozních ploch přes centrální park až po komplexní systém hospodaření s dešťovou vodou.

 

Slavnostní otevření zrekonstruovaného areálu provázelo jedno překvapení. Bez předchozího oznámení přijel Karel Komárek. Pro zaměstnance to nebyla jen formální návštěva – po prohlídce se s nimi osobně setkal a následně k nim i promluvil.

Proměna celého areálu
Areál v Lužicích prošel rekonstrukcí v hodnotě přibližně 250 milionů korun. Nešlo přitom jen o opravu poškozených budov, ale také o kompletní proměnu fungování celého prostoru. Z celkové plochy areálu, která dosahuje přibližně 17 hektarů, bylo upraveno více než 90 000 metrů čtverečných – tedy více než polovina všech ploch.

Součástí projektu bylo také vybudování nových zpevněných ploch v rozsahu 46 tisíc metrů čtverečných a rekonstrukce či výstavba objektů o celkové ploše 2 750 metrů čtverečných. Zásadní proměnou prošla i logistika. V rámci areálu se přesouvala technika z plochy přesahující 20 tisíc metrů čtverečných a manipulovalo se s desítkami kilometrů trubního materiálu a vrtného nářadí.

„Rekonstrukce probíhala za plného provozu, logisticky to bylo poměrně náročné. Ovšem podařilo se nám recyklovat více než 12 tisíc tun betonu ze starých nevhodných ploch. Použili jsme je jako podkladový materiál pro všechny nově vzniklé liniové stavby,“ poukázal ředitel MND Drilling and Services René Kachyňa.

„V rámci zemních prací jsme dosáhli vyrovnané bilance – přebytečnou zeminu z jedné části jsme využili v parku – takže jsme nevyváželi nic. Díky této recyklaci se nám podařilo uspořit asi 20 milionů korun, které jsme použili pro opravu jedné haly, jež v původním plánu nebyla,“ doplnil.

Místo, které prokouklo
Při příchodu do areálu je změna patrná na první pohled. Nové povrchy, upravené komunikace, zeleň a jasná organizace prostoru dávají celému místu úplně jiný charakter, než jaký si mnozí pamatují z doby před tornádem.

Karel Komárek si areál nejprve prošel pěšky. Zastavil se v centrálním parku, který dnes tvoří přirozený střed celého prostoru a který zdobí vrtné tyče – symbol oboru. Park nevznikl jen jako estetický prvek, ale jako funkční prostor pro zaměstnance, který zároveň pomáhá řešit hospodaření s vodou.

Voda, která zůstává tam, kde spadne
Jedním z klíčových témat rekonstrukce bylo hospodaření s dešťovou vodou. Areál se dlouhodobě potýkal s následky sucha, a proto se projekt zaměřil na to, aby srážková voda co nejvíce zůstávala přímo na místě.

Součástí řešení byla modrozelená infrastruktura. Voda se zachytává, vsakuje a znovu využívá – například pro závlahu. Vznikly vsakovací plochy, retenční prvky i zelené střechy a fasády. Celková kapacita akumulace dešťové vody dosahuje 108 kubíků. Oddělení dešťových a splaškových vod přináší úspory až o 80 % na poplatcích.

Investice jako signál
Po prohlídce vystoupil Karel Komárek s krátkým proslovem. Ocenil proměnu areálu i význam investice a zdůraznil, že čtvrtmiliardová investice potvrzuje důležitost MND ve skupině.

Atmosféra návštěvy byla uvolněná a po oficiální části následovalo neformální setkání zaměstnanců s Karlem Komárkem.

Martin Beneš
šéfredaktor

Další články

Krotí spotřebu MND a pěstuje masožravé květiny. Seznamte se s Tomášem Báborským

Když se řekne hlavní energetik, většině z nás se vybaví člověk obklopený tabulkami a grafy, který hlídá, zda čísla sedí a spotřeba odpovídá plánu. V případě Tomáše Báborského, nového hlavního energetika MND, je však skutečnost mnohem pestřejší.

13.12.2025

AI v MND: Od strategie v praxi

AI, umělá inteligence. Dvě slova, která už nějakou dobu rezonují nejen v technologickém světě, ale stále více pronikají i do našeho každodenního pracovního života. O AI se mluví, píše, diskutuje – ale jak ji vlastně využíváme my v MND? A co to znamená pro každého z nás?

12.12.2025

MND vrtá geotermální vrty pro Košice

Geotermální projekt se po letech příprav konečně začal realizovat. Myšlenka vytápět Košice geotermální energií se chystala dlouhé roky. První průzkumy v oblasti Svinica–Ďurkov proběhly už v devadesátých letech minulého století a potvrdily mimořádný potenciál horké vody v hloubkách několika kilometrů pod zemí. K realizaci však tehdy chyběly finance i politická shoda.

11.12.2025
Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

 

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Přizpůsobit