Krotí spotřebu MND a pěstuje masožravé květiny. Seznamte se s Tomášem Báborským

Když se řekne hlavní energetik, většině z nás se vybaví člověk obklopený tabulkami a grafy, který hlídá, zda čísla sedí a spotřeba odpovídá plánu. V případě Tomáše Báborského, nového hlavního energetika MND, je však skutečnost mnohem pestřejší.

Možná za tím stojí jeho neobvyklý koníček – pěstování masožravých rostlin ve vlastnoručně postaveném tropickém skleníku. Energiím ovšem Tomáš rozumí a hovoří o nich s nadšením, které člověka okamžitě strhne. A právě tato energie jej nyní žene dopředu v úkolu, který má pro celou skupinu MND zásadní význam: nastavit nový systém sledování a řízení spotřeby energie tak, aby firma dokázala v budoucnu šetřit nemalé sumy.

Muž, který má pod sebou všechny energie

Pozice energetika v MND sice existovala i dříve, ale měla mnohem užší záběr a soustředila se především na elektřinu. S přechodem na normu ISO 50001 se však Tomášova role významně rozšiřuje. Nyní má v gesci kompletní dohled nad spotřebou všech druhů energií – od elektřiny přes plyn a vodu až po pohonné hmoty. Jak sám říká, je napůl energetik a napůl energetický manažer.

Jeho úkolem není jen evidovat čísla, ale hledat možnosti úspor v rámci celé skupiny, a to v průmyslovém měřítku. Nejde tedy jen o výměnu žárovek, ale o systematické hledání řešení u největších a nejnáročnějších technologií.

„Samozřejmě postupuji od největších spotřeb k nejmenším. Pokud někde musíme spalovat plyn, zkoumám, jestli existuje možnost jeho zachycování, jaké by to mělo náklady a jak by se dal následně využít. Pokud někde musíme ohřívat ropu či zemní plyn, kladu si otázku, jestli by nebylo možné provést to tepelným čerpadlem místo přímotopných kabelů. Dají se nějak lépe využít kogenerační jednotky, které se teď staví?“ Tak popisuje Tomáš otázky, na něž se snaží najít odpověď.

A nejzásadnější otázka zní: kolik se dá vlastně ušetřit?

„Odhadem si myslím, že 10–15 procent do tří let. To se bavíme o optimalizaci. Pokud budeme uvažovat o větších investičních projektech, věřím ve snížení spotřeby až o 25–35 procent,“ říká hlavní energetik. Zároveň ale zdůrazňuje, že jde o běh na dlouhou trať. Nejprve je potřeba nastavit procesy sběru dat, zjistit, kde přesně spotřeba vzniká, navrhnout opatření, spočítat jejich návratnost, prosadit je a teprve poté realizovat. A pak čekat na nové výsledky.

Základním předpokladem je získat kvalitní a detailní data. Skupina MND má roční spotřebu 142 GWh energie, do které se započítává MND, a. s., Energy Storage, Gas Storage, Drilling and Services, Gas To Power, MND Energie a také FVE Orlová a FVE Tichá. Nejde přitom jen o elektřinu, ale také o plyn, který tvoří největší díl spotřeby, a o pohonné hmoty jako nafta a benzín.

Plyn ve velkém spotřebovávají především zásobníky, jejichž kompresory mají účinnost pouhých 39 procent. „Do budoucna je otázka, zda by u části provozů nebylo možné zvážit jejich elektrifikaci. Více než polovina energie dnes zůstává nevyužitá,“ nastiňuje Tomáš.

MND, a. s., má vyšší spotřebu plynu, MND Drilling and Services zase převážně spotřebovává pohonné hmoty kvůli dieselovým agregátorům potřebným při vrtbě. MND Energie naopak využívá především elektřinu.

Celkově skupina spotřebuje energetické komodity v hodnotě 210 milionů korun ročně, takže úspory mohou přinést opravdu významný efekt.

Tomášovým cílem je sběr dat plně automatizovat. Mnoho procesů se totiž stále realizuje ručně, což zpomaluje práci a nese riziko chyb. Moderní software dokáže identifikovat neefektivní provozy nebo špatně nastavené odběry elektřiny, které mohou zbytečně zvyšovat náklady, například na rezervovaný příkon.

„Aktuálně vybírám software, který by toto dokázal monitorovat. Umělá inteligence v tom udělá spoustu užitečné práce průběžně. Ale na konci procesu musí stát člověk, který vše vyhodnotí a odpovídajícím způsobem rozhodne,“ dodává.

Při rozhovoru s Tomášem je okamžitě zřejmé, nakolik je do své práce zapálený. Nadšeně vypráví o možnostech úspor, ukazuje grafy i tabulky, které si sám sestavuje. Má detailní přehled o spotřebách různých komodit nejen napříč firmami, ale i jejich jednotlivými středisky. A právě tato detailnost ho přivedla k energiím už dávno – díky masožravým rostlinám.

Tropický skleník jako laboratoř energií

Tomáš od dětství pěstuje masožravé rostliny a postupně si vysnil velký, po celý rok vytápěný skleník. Když zjistil, jak energeticky náročné by byly dostupné modely, rozhodl se postavit si skleník vlastní. Využil přitom znalostí nabytých při studiu na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a po pěti letech vznikl celoročně vytápěný, plně automatizovaný nízkoenergetický tropický skleník, který dnes sbírá data a neustále se zdokonaluje.

„Hodně jsem si tam pohrál s energiemi, pracoval jsem s balancováním teplot, uvažoval, jak teplo ukládat třeba do vody a pak je získávat zpět,“ vysvětluje.

Tomášův skleník není žádná malá konstrukce – měří osm a půl metru na osm metrů a šest a půl metru na výšku. Roste v něm papája, banány, kakaové boby a desítky dalších exotických rostlin.

Když jede Tomáš na dovolenou do tropů, vyptává se místních farmářů, jak co pěstovat, zkoumá půdu, vlhkost a další parametry. Svou vášeň navíc přenáší i na své okolí – známým cestujícím do exotických destinací dává za úkol přivézt sazenici, kterou pak zkusí vypěstovat. Naposledy to byl cejlonský skořicovník.

Jeho snem je mít jednou velký skleník přímo u domu, kde bude moci v zimě relaxovat. „Nemám rád zimu. Tady je výhoda, že když chcete do tropů, nemusíte se trmácet přes půl světa. Vlezete do skleníku a máte svůj kousek ráje. Chci tam pouštět zvuky deštného pralesa, být obklopen takovou přírodou je pro mě největší odpočinek,“ říká.

Do budoucna by rád skleníky stavěl i na klíč v rámci vlastního podnikání.

Kromě práce v MND a svého rostlinného světa je Tomáš aktivní také v komunální energetice – působil jako energetik města Dubňany a je členem komise Rady města pro energie a výstavbu. I tam se snaží hledat možnosti úspor a efektivních řešení, která jsou často limitována financemi, ale právě proto ho to naučilo tvůrčímu přístupu.

Je rovněž členem Československé obce legionářské a zajímá se o vojenskou historii první republiky.

Tomáš tak přináší do MND nejen odborné znalosti a systematický přístup, ale i velkou dávku osobního nadšení a inspirace. Je to člověk, který dokáže uplatňovat zkušenosti získané ze svého tropického skleníku a z práce pro město Dubňany až do složitých průmyslových provozů. A pokud se podaří naplnit jeho cíle, bude energetické hospodaření celé skupiny výrazně efektivnější.

Energie je zkrátka něco, čemu Tomáš Báborský opravdu rozumí – a co umí zkrotit.

Martin Beneš
šéfredaktor

Další články

Krotí spotřebu MND a pěstuje masožravé květiny. Seznamte se s Tomášem Báborským

Když se řekne hlavní energetik, většině z nás se vybaví člověk obklopený tabulkami a grafy, který hlídá, zda čísla sedí a spotřeba odpovídá plánu. V případě Tomáše Báborského, nového hlavního energetika MND, je však skutečnost mnohem pestřejší.

13.12.2025

AI v MND: Od strategie v praxi

AI, umělá inteligence. Dvě slova, která už nějakou dobu rezonují nejen v technologickém světě, ale stále více pronikají i do našeho každodenního pracovního života. O AI se mluví, píše, diskutuje – ale jak ji vlastně využíváme my v MND? A co to znamená pro každého z nás?

12.12.2025

Po práci legraci? Po práci vinici!

Václav Kratochvil pracuje jako operátor na zásobníku v Uhřicích. A k tomu hospodaří na dvouhektarové vinici, kde pečuje zhruba o deset tisíc hlav vinné révy. Když jde do práce, chodí pěšky – cesta mu trvá patnáct minut. Stačí vyjít na kopec, projít svou vinicí a je tam. Cestou zpátky zase vidí, co je třeba udělat. „Mně práce na zásobníku opravdu baví. Ale dělat ve vinohradu, to mě naplňuje. Mohl bych tu být celý den a byl bych šťastný. Člověk si vyčistí hlavu,“ říká.

19.09.2025
Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

 

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.

Přizpůsobit