Mezi trubkami a révou: Když vedoucí z MND vedou i vinici
Report vám přináší první díl představující zajímavých vinařů, kteří pracují v naší skupině. Začneme v Čejkovicích, kde své řádky obhospodařují otec a syn, Jiří a Petr Šťavíkovi. Petr pracuje v MND jako vedoucí oddělení mechaniky a Jiřího zase potkáte na zásobníku v Dambořicích, kde působí jako vedoucí.
Svůj volný čas věnují révě, celkem mají 0,65 hektaru a roční produkce činí tři až pět tisíc lahví. Sešli jsme se samozřejmě v jejich sklípku, kde jsme si po krátké exkurzi sedli k povídání o všem, co je s vínem spojené.
Jiří patří již ke čtvrté generaci vinařů z jeho rodiny žijící v Čejkovicích. Jeho praděd byl ve třicátých letech 20. století zakládajícím členem vinařského družstva Templářské sklepy, které je dnes velmi známé, protože se s jeho vínem setkají zákazníci prakticky v každém supermarketu. Ovšem to není ambice většiny místních vinařů, kteří vyrábějí víno řemeslně a v malém objemu. Stejně jako otec a syn Šťavíkovi. Jejich víno ochutnáte prakticky výhradně v jejich sklípku, kde pořádají degustace, a také na slavnostech v Čejkovicích. Čtenáři Reportu mají nyní také možnost vyhrát jejich víno v tajence na konci časopisu.
„I když to není lehké, tak v té tradici nějak pokračujeme. Jestli to třeba Jirka jednou pověsí na hřebík, tak se zlobit nebudu. Ono je to časově velmi náročné a je to prostě zemědělství. Jste odkázání na rozmary počasí a jste připoutáni k té půdě. Každý si to představuje romanticky, ale je to tvrdá dřina,“ říká Petr.
Květen, kdy se potkáváme, je ještě relativně klidný. Později to začne být hektické. Jsou to činnosti, které se musí udělat v určitý moment a co nejrychleji.
„Vždycky se v rámci rodiny musíme domluvit, co bude kdo dělat. Plány na víkend jsou pak jasné. Nejintenzivnější je červen a červenec. Brigádníky si bereme jen na vinobraní nebo lahvování, to bychom už v rámci rodiny nezvládli,“ popisuje Petr. Za tři roky plánuje jít do důchodu, tak bude mít na vinohrad víc času. Ovšem je to práce, která je fyzicky náročná a nelze ji dělat do nekonečna.
Oba Šťavíkovi jsou pochopitelně pracovně velmi vytížení. „Musíte mít k tomu vínu lásku, jinak bychom se na to dávno vykašlali,“ zdůrazňuje Jiří. Samozřejmě byly chvíle, kdy v mládí nepokládal práci na vinohradu za nejmilejší činnost, mělo to ovšem i ty světlé stránky. „Vedlejším efektem práce na vinohradu bylo to, že jsem od šestnácti měl klíčky od sklepa…,“ směje se. „Ale samozřejmě jsem čas od času uvažoval, jestli v tom chci pokračovat. Finální rozhodnutí padlo, když jsem skončil vysokou školu a bavili jsme se, co s tím dál. Nakonec jsme si řekli, že to budeme dělat s tátou společně,“ dodává.
Víno mají na dvou lokalitách, celkem se jedná o 2 300 hlav. Pěstují celou řadu odrůd, šest bílých a tři červené. Z jedné bílé dělají i frizzante. „Je to taková deviza jižní Moravy, že nabízí celou řadu odrůd.“ zdůrazňuje Petr.
Ani jeden ze Šťavíků nemá vinařské vzdělání, praktické znalosti se předávají z generace na generaci. Tak jako po staletí předtím. A podle množství diplomů a ocenění, které za svá vína dostávají, to dělají dobře. Několikrát vyhráli i v rámci koštu MND. Jejich vína získala i titul šampion odrůdy v rámci soutěže v Čejkovicích. „To byl asi největší úspěch, protože se tu vystavuje přes tisíc vzorků,“ říká hrdě Jiří.
Víno je prostě součástí kultury a tradice jižní Moravy a jeho kvalita tu šla ohromně nahoru. „Jsme schopni konkurovat Rakousku, Německu i Francii v bílých vínech. A dobré víno se dá udělat i v tom amatérském prostředí, jen je potřeba tomu věnovat dostatečnou péči a lásku,“ dodává Petr Šťavík.
šéfredaktor
Další články
Věřil v úspěch Tynivské, teď má Voloďa Radelytskyi stejný pocit z Žukyvské
Geologie je často o zkušenostech a intuici při interpretaci dat. 3D seismické měření sice vytvoří tvrdá data, ale vyčíst se z nich může ledasco a lidský faktor v tom hraje stále významnou roli. Voloďa Radelytskyi zná podzemní struktury západní Ukrajiny velmi dobře. Byl to on, kdo velmi doporučoval, aby MND koupilo licenci Tynivská. Bažinatá oblast na první pohled neměla takový potenciál.
Dopady uzavření tranzitu plynu přes UA na trh a naplněnost zásobníků
Na konci roku 2024 vypršela pětiletá smlouva mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem o tranzitu plynu do Evropy. Ukrajina již dříve avizovala, že nemá zájem o prodloužení smlouvy, a tak od 1. ledna 2025 došlo k zastavení toku plynu.
"Poprvé jsem na seismickém záznamu viděl, jak vypadá přelet ruské rakety"
Pavel Kratochvíl se v minulém roce jako hodonínský geolog účastnil 3D seismického měření na licenci Žukivská v Poltavské oblasti na východě Ukrajiny. V rozhovoru popisuje zážitky z cesty i specifika práce v oblasti, kterou křižují rakety.