PZP jsou de facto podzemní geologické struktury, které umožňují dočasné skladování zemního plynu. Nejčastěji rozlišujeme tři základní typy zásobníků:

• ložiskové – vytěžená plynová nebo ropná ložiska

• aquifery – porézní horniny zaplavené vodou

• kaverny – uměle vytvořené dutiny, zejména v solných ložiscích

Klíčové pro každý zásobník jsou především jeho technické parametry. Ty určují, jak efektivně lze plyn uskladnit a následně využít. Mezi nejdůležitější parametry patří provozní objem, tedy množství plynu, které je možné v zásobníku uchovat, a dále rychlost vtláčení a těžby – tedy kolik plynu lze do zásobníku denně dopravit nebo z něj odebrat. Další faktory ovlivňující výkon zásobníku představují například provozní tlaky, počet a kvalita sond nebo nadzemní technologie.

PZP tvoří již několik desetiletí součást českého plynárenství. Začaly se budovat hned z několika důvodů. Primárním účelem bylo optimalizovat využití plynárenské soustavy vyrovnáním sezónních výkyvů spotřeby. Dodávky plynu jsou víceméně stabilní během celého roku, zatímco spotřeba výrazně kolísá. V létě, kdy je spotřeba plynu nižší, se zásobníky obvykle plní a při zvýšené poptávce během zimy se vyprazdňují.

Účel PZP se však v posledních dvou desetiletích postupně proměnil a liberalizace trhu přinesla nové obchodní možnosti. PZP umožňují obchodníkům nakupovat plyn v období nižších cen, obvykle v létě, uskladnit ho a prodávat v době vyšší poptávky. Tím pomáhají stabilizovat ceny plynu na trhu. Pokud by trh závisel pouze na aktuálních dodávkách, jakýkoli výpadek by vedl k okamžitému nárůstu cen. Díky PZP je možné chybějící objemy rychle doplnit.

Vybudováním PZP došlo rovněž k posílení energetické bezpečnosti a nezávislosti. V dnešní době jsou PZP považovány za jeden z klíčových nástrojů energetické bezpečnosti. Slouží jako pojistka pro případ výpadku dodávek plynu, například kvůli technickým problémům, haváriím na infrastruktuře nebo geopolitickým konfliktům. V krizových situacích umožňují zásobníky okamžité uvolnění plynu do sítě, čímž zajišťují kontinuitu dodávek pro domácnosti, průmysl i kritickou infrastrukturu, jako jsou nemocnice nebo teplárny.

V roce 2022, po ruské invazi na Ukrajinu, kdy společnost Gazprom přestala zcela využívat své skladovací kapacity v Evropě a výrazně omezila dodávky plynu, se role podzemních zásobníků plynu jako nástroje krizového řízení a stabilizace trhu jednoznačně potvrdila. Ukázalo se, jak zásadní je mít vybudovanou infrastrukturu pro skladování plynu, která umožňuje okamžité uvolnění zásob do sítě.

Vedle PZP je důležitá také infrastruktura pro přepravu plynu. Z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti dodávek má potrubní vedení oproti LNG jednu zásadní výhodu – neměnnost destinace. Plyn proudící potrubím má jasně daný směr a cílovou zemi, což zajišťuje stabilitu dodávek. Naproti tomu LNG je komodita obchodovaná globálně a lodě s nákladem mohou měnit směr podle aktuální tržní situace, kdy rozhodující je cena. V době vysoké poptávky nebo cenové volatility může být dodávka přesměrována jinam, a to i na poslední chvíli, což výrazně zvyšuje nejistotu pro odběratele. Z tohoto důvodu tvoří kombinace PZP, stabilního potrubního vedení a doplňkových LNG dodávek ideální systém, který umožňuje pružně reagovat na výzvy současného energetického trhu.

Situace v České republice

Česká republika disponuje celkem devíti podzemními zásobníky plynu s celkovou kapacitou přibližně 45 TWh, které jsou schopny pokrýt více než polovinu roční spotřeby plynu v celé zemi. V evropském měřítku se jedná o nadstandardní úroveň zajištění zásob plynu. Pro srovnání: v sousedním Německu pokrývají zásobníky přes čtvrtinu roční spotřeby, na Slovensku je to více než 70 % a průměr Evropské unie se pohybuje přibližně na úrovni 32 %.

Všechny společnosti, které provozují podzemní zásobníky plynu v České republice, musí mít přidělenou licenci od Energetického regulačního úřadu. Licence opravňuje provozovatele výhradně ke skladování plynu a vylučuje jiné činnosti, například obchodování s energiemi, čímž je zajištěna transparentnost a regulace trhu.

Naše zásobníky v ČR patří k vysoce flexibilním. Standardní doba naplnění zákazníky rezervované skladovací kapacity činí 90 až 100 dnů, přičemž vyprázdnění je ještě rychlejší a odpovídá přibližně 70 dnům. Navíc je možné dobu vtláčení a těžby dále zkrátit prostřednictvím dodatečných výkonů, které nabízíme na denní bázi.

Dodatečné denní výkony jsou nejčastěji nabízeny jako přerušitelné, což znamená, že rezervované množství může být kdykoliv omezeno bez udání důvodu. V takovém případě zákazník za přerušenou část neplatí. Historicky však nikdy k přerušení těchto výkonů nedošlo. Zákazníkům tak nabízíme široké portfolio flexibilních služeb s minimálním rizikem omezení jejich kvality.

Závěrem je důležité zmínit, že vyprodaná skladovací kapacita zásobníku automaticky neznamená jeho stoprocentní zaplnění. Stejně jako u jakéhokoliv skladu je na zákazníkovi, jakým způsobem bude svou rezervovanou kapacitu využívat. Teoreticky tak může nastat situace, kdy i přes vyprodání veškeré kapacity zůstane část zásobníku nevyužita.

Z tohoto důvodu byly v reakci na situaci z roku 2022 v celé Evropské unii zákonem stanoveny minimální úrovně naplnění zásobníků v průběhu roku. V České republice platí, že pokud zákazník nenaplní skladovací kapacitu na požadovanou úroveň, je mu nenaplněná část odebrána a nabídnuta ostatním účastníkům trhu. Zákazník však musí za tuto odebranou kapacitu i nadále platit.