Jedná se totiž o lokalitu naší fotovoltaické elektrárny Mušov. Jak jsme vás informovali v loňském podzimním Reportu, elektrárna leží přímo na hrobech dávných obyvatel Moravy. MND proto zaplatily rozsáhlý průzkum oblasti, a to i přímo v okolí zmiňované elektrárny. Už během loňska archeologové hlásili úžasné kosterní nálezy i artefakty včetně nádherných šperků.

„Včera (17. listopadu) jsme dokončili výzkum posledních doposud otevřených hrobů a je možné přistoupit k zahrnutí většiny odkryté plochy. Bohužel jsme nezvládli prozkoumat úplně všechny hroby kvůli komplikované situaci se spodní vodou. Na příště jsme si nechali posledních asi 15 hrobových jam, které se koncentrují na velmi malém prostoru severovýchodní části sondy,“ popsala pro MND Report archeoložka Zuzana Loskotová. V průzkumu zbylé plochy hodlají odborníci co nejdříve pokračovat, protože jak říkají, nálezy tam jsou „unikátní a krásné“.

A co s těmito úžasnými artefakty, mezi nimiž nechybí spony, náhrdelníky a další šperky i předměty denní potřeby, bude dál? Až archeologové dokončí konzervaci vzácných nálezů, plánuje Akademie věd speciální publikaci a výstavu, kde vše představí veřejnosti.

Ale nejsou to jen cenné či výjimečné předměty, které jsou pro archeology zajímavé. Významné jsou i samostatné společné pohřby koní a psů, které se nacházejí v blízkosti elitních, především bojovnických hrobů. Dokumentováno je také dobové vykrádání, jednomu z koní dokonce chybí hlava (na fotografii), na níž se mohly nacházet drahocenné součásti postroje. Jakkoliv mají archeologické nálezy nepochybně samy o sobě vysokou historickou i uměleckou hodnotu, je současnou vědou rovněž ceněn vyzvednutý antropologický materiál, jehož následné analýzy přinášejí důležité poznatky o tehdejší populaci, společenské diferenciaci, migraci a dalších aktuálních tématech.

Výzkum, který potrvá ještě několik týdnů, tak odkrývá značnou část lokality, která představuje jednu z největších dosud známých nekropolí kmene Langobardů, ležících severně od středního toku Dunaje.

Nejstarší osídlení tu pochází ovšem ještě z období mnohem staršího, ze starší doby bronzové, z tzv. únětické kultury, kterou zde reprezentují nadzemní kůlové stavby s lidskými oběťmi v základech domů. V loňském roce bylo objeveno také bohaté birituální (žárové i kostrové) pohřebiště ze starší doby římské. Nejvíce archeologických objektů pochází však jednoznačně právě z období stěhování národů a náleží germánským Langobardům. Prozkoumáno bylo již více než 200 kostrových hrobů, z toho 60 v letošním roce. Přitom další stovka hrobů zůstala prozatím ještě neodkryta; o její existenci víme díky nedestruktivní archeologické prospekci, tedy dálkovému snímkování a geofyzikálnímu průzkumu.