Instalace dvou vstupních ohřevů do technologie sušení plynu na PZP Dambořice
Společnost MND Gas Storage prožívala v roce 2023 těžké období, a to vzhledem k přerušení dlouhodobého skladovacího kontraktu, neplnění smluvních závazků ze strany skladovatele plynu firmy Gazprom Export a následné nejistoty při urychleném prodeji nečekaně neobsazené kapacity podzemního zásobníku plynu (PZP). Ke všem obchodním problémům se navíc přidaly i ty technické a po otestování silikagelového sušení nebyly dosaženy všechny projektované parametry. Společnost potřebovala další kapitál na investici do vstupních ohřevů a pro doladění celé technologie sušení. V této fázi došlo k navýšení základního kapitálu společnosti a úpis nových akcií přinesl potřebný kapitál pro tento projekt.
Projekt byl odsouhlasen a připraven na podzim roku 2023. Za 12 měsíců byl úspěšně realizován. Tento článek popisuje technické aspekty projektu, jeho úskalí, ale i úspěšné završení, za které bych manažeru projektu i jeho celému týmu rád poděkoval.
Pavel Marek
předseda představenstva MND GS
Projekt Inlet Heaters
V podzimním čísle MND Reportu v roce 2021 jsme vás informovali o úspěšném ukončení projektu instalace jednotek SPU (silikagelového sušení) zemního plynu na PZP Dambořice.
Provozní zkušenosti s touto linkou jsou velmi dobré, výsledný rosný bod uhlovodíků po průchodu zemního plynu přes silika gel je výborný – dosahujeme až -40°C. Plyn vstupující do SPU musí splňovat dva základní parametry – vstupní tlak plynu v rozmezí 50–70 barg (hodnota relativního tlaku vůči okolnímu atmosférickému tlaku) a teplotu plynu vyšší než 2°C.
Maximální tlak, který vstupuje do technologie z ložiska, se pohybuje okolo 160 barg, což znamená, že tento tlak musíme zredukovat až na požadovanou hodnotu SPU. Vedlejším efektem redukce tlaku je razantní snížení teploty plynu až o 30 °C. Při tomto vysokém tlaku a teplotě vstupujícího plynu do technologie 24°C–28°C jsme nedosáhli vstupní teploty plynu pro silikagelové sušení vyšší než 2°C. Z tohoto důvodu nebylo možné použít jednotky SPU v celém rozsahu aktivní náplně PZP.
Abychom vyřešili tento nedostatek a zvýšili spolehlivost a flexibilitu celého PZP, rozhodli jsme se spustit projekt „Instalace vstupních ohřevů“ (Inlet heaters Installation). Cíl projektu byl jasný – vyřešit komplikace se sušením zemního plynu na PZP Dambořice tím, že nainstalujeme ohřevné kotle na vstup plynu do sušících jednotek a předehřejeme tento plyn na teplotu až 34 °C, což nám umožní provozovat silikagelové sušení v celém tlakovém rozsahu PZP. Projekt byl schválen akcionářem v červenci 2023 s ambiciózním termínem pro uvedení do provozu k 31. říjnu 2024.
Pro dodržení termínu byly již v první fázi projektu kritické dva aspekty – podání žádosti na stavební povolení do konce roku 2023 a zajištění dodavatele samotných ohřevů. Tendr na projekční činnost a dodavatele kotlů začal proto okamžitě. Pro projekční činnost jsme zvolili společnost Bilfinger Tebodin a jako dodavatel kotlů byla vybrána německá společnost Otto Klein, která má v tomto odvětví dlouholeté zkušenosti.
Práce na vypracování kompletní projektové dokumentace začaly ihned. První ovoce tvrdé práce jsme sklidili již 16. ledna 2024, když jsme obdrželi stavební povolení k projektu. Poté následoval výběr dodavatele technologické a elektronické části projektu. Pro tyto segmenty byly nakonec vybrány společnosti BellGass a Art-Ex.
Samotná realizace začala v červnu 2024. Během realizace stavební části projektu se objevily první náznaky, že kotle nebudou dodány dle stanoveného harmonogramu. Tyto informace byly později potvrzeny a my jsme museli okamžitě přijmout opatření pro minimalizaci zpoždění celého projektu. Začala intenzivní předvýroba strojní části tak, aby bylo co nejvíce potrubních větví připraveno a po dodání kotlů „jenom“ propojeno na svých místech. První kotel byl na PZP dodán 16. září 2024, druhý potom 30. září 2024, což pro nás znamenalo obrovskou výzvu – provést veškeré instalační práce (strojní i elektro) a uvést oba kotle do provozu za 45, potažmo 31 dnů.
Následovalo mnoho velmi dlouhých pracovních dnů včetně víkendů, které byly pro všechny zúčastněné opravdu náročné. Toto enormní úsilí však nakonec přineslo své výsledky a první kotel byl spuštěn 23. října 2024. Ihned po zahájení provozu následoval 72hodinový test spolehlivosti a performance test. Kotel jsme testovali při různých průtocích od minimálního až po maximální, s výbornými výsledky – při vstupním tlaku 157 154 barg a maximálním průtoku 166 000 Sm3/h jsme neměli sebemenší problém dosáhnout po redukci tlaku teploty nad +2 °C jako hlavní podmínky pro provoz silikagelového sušení. U druhého kotle byl zahájen 72hodinový test a performance test 29. října. Opět jsme kotel testovali při různých průtocích a také tento kotel dosahoval výborných výsledků i při maximálním průtoku.
I přes velmi ambiciózní termín a obtíže s dodáním kotlů se nám podařilo projekt dokončit zdárně, včas a také v rámci předem stanoveného rozpočtu. Budget projektu ve výši 55 milionů korun se podařilo dodržet s rezervou téměř pět milionů.
Na závěr bych rád poděkoval všem účastníkům projektu a hlavně celé osádce PZP za velmi dobře odvedenou práci, bez které by nebylo možné termín projektu splnit.
Jiří Šťavík
manažer projektu
Další články
Zásobníky plynu a jejich význam
Podzemní zásobníky plynu (PZP) představují strategický pilíř moderního energetického systému. V době rostoucí spotřeby energií, proměnlivých cenových hladin a geopolitických nejistot se PZP stávají nepostradatelným nástrojem pro zajištění spolehlivosti, flexibility a konkurenceschopnosti plynárenského sektoru.
Listopadový teambuilding MND ES a MND GS
Ve čtvrtek 13. listopadu proběhl plánovaný teambuildingový den zaměstnanců společností MND Energy Storage a MND Gas Storage, který nabídl kombinaci dobrého jídla, sportovní nálady i odpočinkového večerního programu. Celá akce byla rozdělena do tří částí – společného oběda, badmintonového turnaje a řízené degustace vína.
Po práci legraci? Po práci vinici!
Václav Kratochvil pracuje jako operátor na zásobníku v Uhřicích. A k tomu hospodaří na dvouhektarové vinici, kde pečuje zhruba o deset tisíc hlav vinné révy. Když jde do práce, chodí pěšky – cesta mu trvá patnáct minut. Stačí vyjít na kopec, projít svou vinicí a je tam. Cestou zpátky zase vidí, co je třeba udělat. „Mně práce na zásobníku opravdu baví. Ale dělat ve vinohradu, to mě naplňuje. Mohl bych tu být celý den a byl bych šťastný. Člověk si vyčistí hlavu,“ říká.