"Poplach – úkryt – práce." Archa pracuje v Oděse
Hrozby bezpilotních dronů se staly součástí každodenní reality. To představuje těžkou psychologickou zátěž pro celý tým knihovny a zároveň i fyzické ohrožení historické budovy, která je architektonickou památkou národního významu. V těchto podmínkách není snadné pracovat, ale právě profesní činnost pomáhá zaměstnancům zůstávat odolnými. Pracovní procesy byly přizpůsobeny extrémním podmínkám tak, aby knihovna mohla i nadále plnit své poslání.
Ředitelka knihovny Iryna Biriukova otevřeně popisuje realitu fungování instituce v prostředí neustálého ohrožení a vysvětluje, jak zásadní roli v tom hraje mezinárodní spolupráce.
Jak vám Archa pomáhá v ochraně knih a archiválií?
Knihovna odpovídá za více než 5,5 milionu položek – od knih, periodik a rukopisů až po historické tisky sahající do 11. století. Sbírky zahrnují materiály ve 132 světových jazycích a více než 200 000 vzácných knih a rukopisů. Technologie ARCHA 1 se stala nedílnou součástí každodenní práce a výrazně posílila schopnost materiály nejen chránit, ale také systematicky digitalizovat a restaurovat.
Jak vypadá běžný pracovní den v knihovně, která funguje navzdory válce?
Typický pracovní den se odehrává v rytmu „poplach – úkryt – práce“. V době války není možné plánovat úkoly s jistotou. Zaměstnanci se musí přizpůsobovat zvuku sirén, nočnímu bombardování, výpadkům elektřiny či tepla. Klíčové je vzájemné pochopení, solidarita a schopnost rychle reagovat na měnící se situaci.
Jak knihovna funguje navenek? Poskytujete čtenářům běžné služby?
Ano. Knihovna nadále funguje jak osobně, tak online a zachovává si roli významného národního centra kultury a vědy. V roce 2025 obsloužila přibližně 41 000 uživatelů a celkový počet návštěv – včetně online přístupů – dosáhl zhruba 1,67 milionu. Probíhala řada vzdělávacích a kulturních akcí pro dospělé i mladší generace, což potvrzuje, že knihovna zůstává živým intelektuálním prostorem i v době války.
Jak vypadá bezpečnostní situace v Oděse z vašeho pohledu?
Situace zůstává napjatá. Bezpečnost není teoretický pojem, ale konkrétní soubor postupů. Při vzdušném poplachu se práce okamžitě přerušuje a všichni se přesouvají do podzemního krytu. Bombardování přístavní oblasti i okolí je realitou, se kterou se musí zaměstnanci denně vyrovnávat.
Co se děje s dokumenty po zásahu restaurátorů?
Archivní materiály procházejí kompletním stabilizačním cyklem. Restaurátoři neutralizují biologické hrozby, zpevňují strukturu papíru a následně dokumenty ukládají do individuálních obalů z bezkyselinového kartonu. Tím vzniká stabilní mikroklima, které chrání dokumenty před světlem, prachem i mechanickým poškozením. Publikace se tak přesouvají ze stavu ohrožení do stavu dlouhodobé ochrany.
V jakém stavu jsou knihovní sbírky dnes?
Naštěstí nebyly přímo poškozeny bombardováním a jsou relativně v bezpečí. Jde však o sbírky staré téměř dvě století, takže jejich stav je přirozeně různorodý. Často se setkáváme s křehkostí papíru nebo poškozenými vazbami, což je důsledek dlouhodobého používání. Právě proto je systematická restaurátorská péče nezbytná.
Jak je to s dostupností materiálů a vybavení pro restaurátory?
Materiálové zásoby jsou omezené a logistika velmi náročná. Knihovna potřebuje zejména bezkyselinový karton, japonský papír, konzervační lepidla a další specializované materiály, které jsou v současné době na Ukrajině obtížně dostupné. Díky spolupráci s mezinárodními partnery se daří část těchto potřeb pokrývat, přesto zůstává zajištění materiálu jedním z hlavních problémů.
Jak konkrétně dnes Archu využíváte v praxi?
Stanice ARCHA 1 je plně integrována do pracovních procesů knihovny. Spojení tradiční restaurátorské expertizy s moderní českou technologií umožňuje pracovat rychleji, efektivněji a s větší jistotou, i v extrémně náročných podmínkách.
Kolik materiálů se díky Arše podařilo zachránit?
Mezi říjnem 2025 a lednem 2026 bylo s využitím ARCHY 1 zpracováno, dezinfikováno a digitalizováno více než 1 000 knih a novin z 19. a 20. století ze sbírek Národní vědecké knihovny v Oděse.
Co byste chtěla vzkázat do České republiky?
Jsme hluboce vděční českým partnerům za profesionalitu, solidaritu a otevřenost ke spolupráci. Projekt ARCHA 1 je pro nás symbolem jednoty odborné komunity a důkazem, že kulturní diplomacie má skutečnou sílu a smysl, i v nejtemnějších dobách.
šéfredaktor
Další články
Jarní výzva pro Sváťu: Společně jsme rozhýbali duben
S příchodem jara přišla i nová energie – a my jsme ji společně proměnili v pohyb. V dubnu jsme odstartovali pohybovou výzvu na podporu Svatopluka Vavryse (Sváti), která se stala nejen skvělou příležitostí ke zlepšení fyzické kondice a imunity, ale především silným gestem solidarity.
První vrt na Žukivské bude nejdůležitější věcí tohoto roku. Zásoby tam jsou obrovské
Úspěšný rozvoj licence Tynivská, rozšíření Girské, akvizice Pivdeno Girské a plán na první vrt na Žukyvské. MND zařadily na Ukrajině vyšší rychlostní stupeň. A mají nakročeno k dalším milníkům. V letošním roce chce společnost v zemi dosáhnout produkce 150 milionů kubíků plynu. Lukáš Svozil má ukrajinské aktivity MND na starosti, velkou část svého času proto tráví na cestách.
Jak zdůrazňuje, ukrajinský byznys vychází z MND. „Náš úspěch je postaven na dvou základních pilířích, které se vzájemně doplňují. První pilíř představuje silný tým ve Lvově. Druhý tvoří velká podpora z Hodonína,“ říká.
Věřil v úspěch Tynivské, teď má Voloďa Radelytskyi stejný pocit z Žukyvské
Geologie je často o zkušenostech a intuici při interpretaci dat. 3D seismické měření sice vytvoří tvrdá data, ale vyčíst se z nich může ledasco a lidský faktor v tom hraje stále významnou roli. Voloďa Radelytskyi zná podzemní struktury západní Ukrajiny velmi dobře. Byl to on, kdo velmi doporučoval, aby MND koupilo licenci Tynivská. Bažinatá oblast na první pohled neměla takový potenciál.